Životopisy

Michelangelo Buonarotti

Michelangelo Buonarotti (1475 Caprese v Toskánsku – 1564 Řím)

Vlastním jménem Michelangelo di Ludovico di Lionardo di Buonarroti Simoni. Vyučil se u malíře Domenica Ghirlandaia, poté přešel do školení sochaře Bertolda di Giovanniho v rámci uměleckého okruhu Lorenza de´Medici. V období 1496–1501 pobýval v Římě, kde se věnoval výhradně sochařství. Roku 1501 se vrátil do Florencie a pracoval na zakázce Davida. Poté střídavě tvořil ve Florencii i Římě. Zde se natrvalo usadil roku 1534. Roku 1535 byl jemnován vrchním vatikánským malířem, sochařem a architektem. Po smrti, roku 1564, byl pohřben v kostele Santa Croce ve Florencii. Některé z jeho prací a předměty z osobního vlastnictví jsou dnes vystaveny v Casa Buonarroti, která byla Michelangelem zakoupena již roku 1508. Později ji věnoval synovci Leonardovi Buonarotti. Poslední potomek rodiny Buonarotti ji roku 1859 věnoval městu.


sochařské práce:
  • Madona della Scala, kol. 1491, mramor, 55 x 40 cm, Casa Buonarroti, Florencie - Vykazuje vliv Donatella a jeho reliéfů, zpracováno Donatellovou technikou „rilievo schiacciato“. Je však provedeno naprosto rozdílně než bitva Kentaurů ze stejného tvůrčího období.
  • Bitva Kentaurů, 1491/1492, mramor, 84 x 90 cm, Casa Buonarroti, Florencie - rané dílo, vliv reliéfů na antických sarkofázích
  • sochy pro oltář/relikviář sv. Dominika, 1494, kostel S. Domenico, Bologna
    • Sv. Proculus
    • sv. Petronius
    • Světolonoš
  • Opilý Bacchus, 1496/1497, mramor, 184 cm, Bargello - rané dílo v antickém duchu, jeho první volně stojící mramorová socha v životní velikosti
  • David, 1501–1504, mramor, pův. na Piazza della Signoria, dnes zde kopie, od 1873 originál v Galleria dell´Accademia - Objednáno 1501, jako materiál použit před 10 lety vylomený „zkažený“ blok mramoru. Po dokončení byla socha umístěna před Palazzo Vecchio jako symbol florentské republiky. Předchozí provedení tohoto tématu (Verocchio, Donatello) vždy zobrazovala Davida jako mladíka, zde je nově podán jako gigant.
  • Sv. Matouš, 1503–1505, mramor, 271 cm, Galleria dell´Accademia - nedokončeno, jasně patrné „vylupování postavy z materiálu“. Jedná se o první sochu ze série dvanácti apoštolů, kterou u Michelangela objednala florentská dómská huť v roce 1503. Roku 1505 však byla smlouva zrušena.
  • Tondo Pitti, 1504 – 1505, Bargello, Florencie
  • Náhrobek Julia II., San Pietro in Vincoli, dokončen 1542–1545 - Z roku 1505 pochází první návrhy. Práce však byly často přerušovány z různých příčin.
    • Mojžíš, kol. 1513–1516, mramor, 235 cm
    • Otroci, 1530–1534, mramor, 260–270 cm, Galleria dell´Accademia - čtyři nedokončené sochy (Atlas, Otrok s plnovousem, Probouzející se otrok, Mladý otrok) podíl dílny - původně pro náhrobek Julia II. v Římě, později umístěny v zahradách Boboli v Grottě del Buontalenti, 1909 přemístěny do Galleria dell´Accademia
    • Otroci (Umírající, Vzpouzející se), 1513–1516, mramor, 229 cm, Louvre - 2 dokončené sochy
  • Michelangelova Pieta, 1497–1499, mramor, 174 cm, dóm sv. Petra, Řím - Objednána francouzským kardinálem Jeanem Bilherem da Lagraulas. Původně byla umístěna u hrobu objednavatele v kostele sv. Petronelly, roku 1519 přenesena do chrámu sv. Petra, roku 1972 poničena vandalem.
  • Dómská/Florentská Pieta, kol. 1550, mramor, 226 cm, Museo dell´Opera del Duomo, Florencie - Michelangelo ji zamýšlel umístit na svůj náhrobek, sv. Nikodém má představovat právě Michelangela. Dílo však zůstalo nedokončeno (vady materiálu, Michelangelo ji sám poničil). Jeho žák Tiberio Calcagni ji zrestauroval, přitesal Máří Magdalenu. Do Florencie byla přivezena v 18. století.
  • Pieta Rondanini, 1552/53–1564, mramor, 195 cm, Castello Sforzesco, Milán
  • Palestrinská Pieta, Galleria dell´Accademia, Florencie
  • Vítěz, 1520–1525, mramor, 261 cm, Sala dei Cinquecento, Palazzo Vecchio, Florencie - možná pro náhrobek Julia II.
  • Sagrestia Nuova, San Lorenzo, Florencie - mauzoleum rodiny Medici. Stavbu podnítil medicejský papež Lev X. Michelangelo měl provést architektonickou, sochařkou i malířskou práci. Pracoval zde v rozmezí let 1520 – 1534, práce však byly opakovaně přerušovány. Z celkového záměru Michelangelo stihl provést pouze část. Současný stav byl vytvořen roku 1546 uspořádáním Giorgia Vasariho a Bartolomea Ammanatiho. Na architektuře kaple je patrný vliv Sagrestia VecchiaFilippo Brunelleschi, Sagrestia San Spirito – Giuliano da Sangallo. Sochy Medicejských - sedící postavy - jsou natočeny ke vstupní stěně, kde měl být společný náhrobek Lorenza a Giuliana Medici, který však nebyl proveden.
    • náhrobek Lorenza de´Medici, 1521–1534, mramor - sedící zamyšlená postava; Jitro, Soumrak
    • náhrobek Giuliana de´Medici, 1526 – 1531, mramor - sebevědomý vůdce; Den, Noc
    • Madona(sv. Kosma a sv. Damián – Angelo Montorsoli, Raffaele da Montelupo)

malířské práce:
  • Svatá rodina, kol. 1504, tempera na dřevě, průměr 120 cm, Uffizi - zv. Tondo Doni podle objednavatele Agnola Doniho
  • Bitva u Casciny pro Sala dei Cinquecento, Palazzo Vechio, Florencie, 1504, nedokončeno, zaniklo po Vasariho přestavbě Palazzo Vecchio
  • výzdoba Sixtinské kaple, strop – SZ náměty, Sibyly (např. Sibyla Delfská), Proroci, 1508–1512
  • výzdoba Sixtinské kaple, Poslední soud, 1535–1541
  • Obrácení sv. Pavla, 1542–1545, Cappella Paolina, Vatikán
  • Ukřižování sv. Petra, 1546–1550, Cappella Paolina, Vatikán

architektonické práce:
  • průčelí kostela San Lorenzo, zadal Lev X. 1516, nikdy neprovedeno, zachovány pouze kresby
  • Biblioteca Laurenziana, v rámci komplexu kostela San Lorenzo, Florencie, 1524 zadáno papežem Klementem VII., otevřena 1571 - V rámci práce na knihovně Michelangelo provedl vstupní část – iluzionistická architektura, jednotlivé části postrádají jakoukoli statickou funkci, interiér je pojat jako otevřený dvůr - a čítárnu. Dokončil Giorgio Vasari a Bartolomeo Ammannati
  • Palazzo Farnese, 1514–1589, Řím - 1514–1546 stavbu začal Antonio da Sangallo ml., 1546–1564 Michelangelo, 1564–1589 Giacomo della Porta.
  • chrám sv. Petra, Vatikán
    • 1505–1514 vedoucí architekt Donato Bramante - základní kámen položen 1506, centrální stavba na půdorysu řeckého kříže
    • 1514–1520 vedoucí architekt Raffael - změna půdorysu na latinský kříž, postaveny 4 hlavní pilíře, chór, západní kaple
    • 1520–1546 vedoucí architekt Antonio da Sangallo ml.
    • 1546–1464 vedoucí architekt Michelangelo - návrh kupole, vystavěn pouze tambur, 1561 model kupole
    • 1564–1573 vedoucí architekt Giacomo Vignola
    • 1573–1602 vedoucí architekt Giacomo della Porta - od 1585 činný také Domenico Fontana, 1593 dokončena kupole i s lucernou
  • Porta Pia, poč. 1562, Řím
  • uspořádání náměstí Campidoglio, 1548, Řím přestavba tepidaria Diokleciánových terem – Santa Maria degli Angeli, kol. 1560, Řím
  • návrh přestavby předního křídla Palazzo Conservatori, 1564–1568, Řím, provedl Giacomo della Porta

Michelangelova osobnost přispěla k sepsání několika jeho životopisů:
  • Michelangelova biografie v díle Giorgia Vasariho - Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů, 1550, 1568
  • Paolo Giovio, Michaelis Angeli Vita, po 1550
  • Ascanio Condivi, Vita di Michelangelo Buonarroti, 1553 - vznik na základě rozhovorů s Michelangelem
  • Benedetto Varchi, Orazione funerale fatta e recitata..., 1564 - řeč pronesená při Michelangelově pohřbu
  • Francisco da Hollanda, Dialoghi Romani con Michelangelo, 1538 - sepsal Michelangelův portugalský žák na základě rozhovorů s Michelangelem a Vittorií Colonnou

Doporučená literatura

  • Franc Zollner, Michelangelo, Praha 2008